close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

10. kapitola- Bezstarostné chvíle

22. února 2009 v 12:25 | Vaša Caspinka ala Ninka |  Lucy´s Fanfiction- Two Queens
KAPITOLA 10

Bezstarostné chvíle



Ráno se jako první probudila Lucy. Trochu překvapeně pohlédla na spokojeně chrnící kamarádku, která byla roztažená přes celou postel. Stalo se jí poprvé, že by byla vzhůru dřív než ona. Usmála se a vyšla ze stanu. Slunce bylo zatím nízko nad obzorem a vrhalo šikmé paprsky do korun stromů v okolí. Po chvíli zašla zpět dovnitř a pod lehké béžové šaty s krátkými rukávy si oblékla kraťasy a dlouhé tílko, tedy pyžamo, ve kterém sem přišla.


Z lůžka za ní se najednou ozval neidentifikovatelný zvuk. Lucy se překvapeně otočila a hlasitě se rozesmála. Pohled na právě probuzenou Elizabeth stál vážně za to. Eliz se zašklebila a pokusila se urovnat vlasy trčící jí snad všemi směry. To u Lucy vyvolalo další záchvat smíchu.
"Tohle je přesně ten důvod, proč vstávám tak brzo a jsem venku dřív než ty." zabručela a začala se hřebenem česat. Zatímco se druhá dívka ještě pochechtávala, Eliz konečně vlasy rozčesala a nechala je rozpuštěné. Nemělo cenu zkoušet jakýkoli účes, když se šli koupat. Odložila hřeben, vrhla naštvaný uražený pohled po kamarádce, která ji pobaveně sledovala a převlékla se do svého bývalého pyžama, které teď nahrazovalo plavky a přes ně si přehodila lehké fialkové šaty na ramínka. "Myslíš, že už jsou kluci vzhůru?" prohodila při oblékání.
"To nevím, když jsem byla venku, všechno ještě spalo." odpověděla. Když byla Eliz oblečená, Lucy na ni mrkla: "Tak jdeme ne?" nato obě vyšly před stan.
Chlapci už tam na ně čekali a rozhodně nevypadali rozespale. Snad jedině Edmund měl rozcuchané vlasy, které mu trčely do stran stejně jako ještě před malou chvílí jedné z dívek. Lucy nemohla skrýt další pobavený úsměv, který se jí objevil na tváři a ještě se rozšířil, když se na ni kamarádka zase zamračila.
Oba chlapci na sobě měli plátěné kalhoty a rozevláté bílé košile.
"Dobré ránko." pozdravila je Elizabeth okázale ignorující Lucyiny pobavené pohledy.
"Dobré." usmál se Caspian.
"Tak můžem?" optal se již netrpělivě Ed.
"Snad se netěšíš nato, jak mě znovu nechytíš?" ptala se za pochodu Eliz a uličnicky na něj mrkla.
"Tentokrát tě chytím hned."
Ona jen povytáhla jedno obočí a zeptala se: "No ne, ty jsi snad tajně trénoval?" mladík se od ní uraženě otočil a začal se bavit s Caspianem o Cair Paravelu. Dívky šly kousek za nimi a co chvíli se něčemu smály.
Zastavili se až kousek od skalního převisu, kde se poprvé
potkali. Všichni se začali sundávat boty a ostatní oblečení.
Dívky si bleskurychle svlékly dlouhé šaty, uličnicky na sebe zamrkaly a rozeběhly se do moře. Obě zmizely pod hladinou a o kousek dál se zase vynořily. Poté se otočily směrem k chlapcům postávajícím na břehu a Lucy na ně křikla: "Tak pojďte, na co ještě čekáte?"
Oba se po sobě podívali, načež si sundali košile a rozeběhli se za dívkami. Po hlavě skočili do moře až voda vysoko vystříkla a nakonec se nad nimi zavřela.
Lucy s Elizabeth je celou dobu pozorovaly, dokud jim oba nezmizeli pod hladinou. Stály po pás ve vodě a čekaly až se vynoří. Ale nikde nikdo. Obě se poněkud podezřele začaly rozhlížet okolo sebe.
Najednou Lucy vyjekla a poodskočila kousek vedle. Eliz se začala hrozně smát, když se vedle dívky vynořila Caspianova veselá tvář a sama tak tak uskočila před Edem, který po ní také chňapl. V následujícím okamžiku se i on vynořil, ale s poněkud zklamaným výrazem ve tváři.
Elizabeth se jen ušklíbla a začala po všech cákat vodu. Okamžitě se rozpoutala divoká vodní bitva, kde byli všichni proti všem a vyhrál ten, kdo neměl v očích slanou vodu.
Poté, co už všichni jen mžourali červenýma očima, si lehli na vodu a nechali se unášet vlnami až ke břehu, kde je omýval ranní příboj. Vesele se smáli každé maličkosti a neustále se pošťuchovali.
Elizabeth se zvedla na loktech a zahleděla se směrem do
moře. "Pojďte doplavat támhle k tomu ostrůvku." navrhla. Všichni se zvedli a podívali směrem, kterým ukazovala. Asi sto metrů od břehu byl opravdu malinký písčitý ostrůvek porostlý jen několika stromy a keři.
"Tak plavem." zvolala Lucy.
"Nedá si někdo závod?" otočila se Eliz k ostatním.
"Nemáš šanci." mrkl na ni Edmund a oba se v tu ránu rozběhli do větší hloubky a plavali směrem k ostrovu.
Lucy se pousmála na Caspiana, rozešla se do moře a začala plavat za dvojicí, která už byla za polovinou cesty. Jakmile byla dost hluboko, ponořila se pod hladinu. Potápění milovala. Když doplavala k ostrovu, oba závodníci už seděli na břehu. "Tak co? Kdo vyhrál?" zajímala se okamžitě.
"No, bylo to hodně těsné, ale myslím, tedy vím, že jsem vyhrála já." informovala ji okamžitě kamarádka.
"Gratuluju!" usmála na ni. "Tady na dně je spousta opravdu krásných mušlí." a s těmi slovy se znovu potopila pod hladinu.
Během několika vteřin se k dvojici přidal Caspian, který se právě vyškrábal na břeh. "Kde je Lucy?" rozhlédl se okolo.
"Šla lovit mušle. Je nejspíš někde támhle." mávla Eliz rukou směrem k místu, kde naposledy byla. "Za chvíli by se měla vynořit." Caspian upřel pohled na hladinu.
"My si jdeme ještě zaplavat, viď Ede?" otočila se na
chlapce vedle sebe.
"Vážně?" divil se. Dívka se na něj významně podívala. "Jo, jasně jdeme." pochopil a než stačil říct cokoli jiného, Elizabeth už ho táhla na druhou stranu ostrova. "Nech toho, umím chodit sám." mrmlal cestou.
Ona se jen nevinně usmála a použila jeho vlastní slova: "Neříkej, že se ti to nelíbí." Edmund si poraženě povzdechl, načež ji chytil kolem pasu a ona se spokojeně usmála.
Došli na opačnou část ostrůvku, kde vešli do vody a chvíli se potápěli. Eliz musela dát kamarádce za pravdu, tolik překrásných mušlí snad ještě nikdy neviděla. Po chvíli oba vylezli na břeh.
"Něco pro tebe mám." ozval se Ed, jakmile si sedl pod jeden z mála stromů a natáhl k dívce ruku. Ta se zvědavě podívala co svíral v dlani. Rozevřel ji a Elizabeth uviděla krásný zvláštní předmět. Nejprve myslela, že je to mušle, ale když ho vzala do ruky, poznala, že se o mušli nejedná. Byl to nádherný bílý kámen, vodou a příbojem vyhlazený a na jednom konci měl dírku, tak akorát na provlečení kožené šňůrky. Eliz fascinovaně převracela neuvěřitelně jemný kámen v ruce. Nakonec si ho opatrně přidělala k přívěsku co jí visel na krku. Otočila se k chlapci, který si ji měřil vyčkávavým pohledem. "Je nádherný! Moc díky." usmála se na něj a políbila ho. Edmund ji pohladil po vlasech a tváři a něžně se na ni usmál: "Jsem rád, že se ti líbí."
Chvíli ještě seděli v písku a poté šli znovu řádit do vody.
Lucy měla za okamžik plné ruce krásných mušlí a tak doplavala ke břehu, kde seděl Caspian. Vylezla z vody, položila mušle do písku a posadila se kousek vedle něj a nechala slunce, aby ji usušilo. "Jsou tu krásné mušle." prolomila po chvíli ticho.
"Proč jsi tak odtažitá?" zeptal se mladík ignorující její větu.
Ona si povzdechla, doufala, že na tohle se nezeptá. "Já…" začala, ale ihned zamlkla a začala si nervózně hrát s mušlí. Zhluboka se nadechla, aby si dodala odvahu a opět začala velmi pomalu a potichu mluvit: "Caspiane, já se bojím, že k tobě cítím víc, než jen přátelství. Doufala jsem, že když to dokážu skrýt, nic se nestane a až se vrátíme, nebude to tak bolet." zoufale se na něj otočila "Já už to prostě …" než to stačila doříct, tak se k ní naklonil a políbil ji. Lucy byla tak překvapená, že tomu nestihla zabránit, ale jakmile se mladíkovy rty dotkly těch jejích, zapomněla na jakékoli protesty. Úplně se vzdala nějakých myšlenek na budoucnost. Jediné, co teď vnímala, byl Caspian, teď už těsně vedle ní, jeho horké rty a něžný polibek. Nikdy snad nebyla šťastnější. Rukou pohladila jeho havraní vlasy, které ji šimraly na tváři a sama ucítila, jak ji naopak on hladí po zádech. Po chvíli se od sebe odtáhli.
Caspian se jí s úsměvem podíval do zelených očí, které teď krásně zářily. "Myslím, že přítomnost je důležitější." a usmál se ještě víc.
"A mnohem hezčí." usmála se a sama se teď k němu naklonila a políbila ho.
V té chvíli se k nim zezadu přes ostrov blížili Edmund s Elizabeth. "Smiř se s tím, prostě jsem …" uslyšeli Elizin hlas, co vprostřed věty umlkl. Caspian s Lucy se v tu chvíli od sebe odtrhli a prudce se otočili na oba příchozí. "Že bychom rušili?" uculovala se dál dívka a jiskřící oči upřela na kamarádku, která malinko zrudla a s trochu ironickým tónem řekla: "Jen malinko!" a zrudla o něco víc, když se dívčin úsměv ještě rozšířil a Ed, se kterým se držela za ruku se taky culil. Nakonec to byl on, kdo ukončil tuhle chvíli plnou rozpaků: "Poslyšte, asi bychom se měli vrátit. Mohli by nás shánět." ani nečekal na odpověď a Eliz zamířili k vodě a začali plavat zpět. Caspian s Lucy se zvedli a také vlezli do moře. Jen on se na chvíli zdržel a vzal několik nejhezčích mušlí, které dívka vylovila a dal si je do kapsy. Poté se i on vydal k pevnině.
Během několika minut už všichni leželi na pláži pod Cair Paravelem a sušili se.
Když byli úplně suší, vstali a oblékli se. Dívky přes sebe hodily lehké šaty a chlapci si oblékli košile. Boty si vzali do rukou a kráčeli jemným pískem do tábora. Lucy s Caspianem se drželi za ruce a oba se tvářili nanejvýš spokojeně. Edmund s Elizabeth se za nimi jen pobaveně usmívali.
U stanů se rozdělili a vešli dovnitř.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenci-licious ♥♥♥SB Lenci-licious ♥♥♥SB | Web | 22. února 2009 v 14:10 | Reagovat

ked tu budes napis... oki?

sorry ze uz som neprisla viac na Fran, ja som chcela... ale mame sa viac pacilo tam ... chapes kto ma asi vatsie slovo ... :(

2 team narniaonline /Sb team narniaonline /Sb | Web | 22. února 2009 v 15:09 | Reagovat

Wow..já jsem totální závislačka! xD xD

3 Cathy --->Tvoje SB♥ Cathy --->Tvoje SB♥ | Web | 22. února 2009 v 17:23 | Reagovat

Team narniaonline: Tak to jsme dvě!!!!!!!:)) Je to úžasný!!!!!!!!!!!!!!!!!:)♥♥

4 klarina klarina | 26. února 2009 v 11:16 | Reagovat

honem další díl je to uplné super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama